Tuto stránku zařazuji pro radost železničářské rodiny Vašiců z Moravy, kteří také přispěli svými fotkami na naše webové stránky o Japonsku. Jak to vypadá ve vagonu, je na stránce elektronika.

Kromě hlavního je v Kamakuře několik dalších nádraží.

Rozlehlost Kamakury je zřejmá z pohledu na část schematu vlakové trati. My jsme zde poznali víc nádraží a kromě toho jsme k Velkému Buddhovi jeli busem.

Tento vlak jede do Fujisawy.

Lokomotiva k nám přijíždí, ...                                  ... poslední vagon odjíždí.

Vlak je v Kamakuře běžný dopravní prostředek.

Šraňky jsou kloubové a pro automobilisty je vlakový přejezd značený výrazně oranžovou barvou.

Místa, kam nemá nikdo chodit, jsou opatřena pícháky a naopak přechody pro chodce jsou zřetelně ohraničeny širokými bílými pruhy.

Nástupiště jsou podobná našim.

K čemu jsou na nástupištích oranžové a bílé obdélníky jsme pochopili hned. Oranžové jsou pro lidi, kteří mají černé boty a bílé jsou pro lidi, kteří mají světlé boty. Nebo že by u nastupující oranžové zóny stál správně Japonec a u bílé vystupující zóny nesprávně neznalý turista?

Podél nádraží i podél železničních tratí jsou v Kamakuře domy i hotely.

Občerstvení je na všech nádražích i na nástupištích.

"Podzemní život" pod nádražím je i v Kamakuře.